← Previous: Verse 11Next: Verse 13 →

नारी Shloka 12 — Sanskrit with Meaning

Open in full site →
1. संस्कृतम् (देवनागरी)
गन्धः सुवर्णे फलमिक्षुदण्डे नाकारि पुष्पं खलु चन्दनस्य। विद्वान् धनाढ्यो न च दीर्घजीवी धातुः पुरा कोऽपि न बुद्धिदोऽभूत्॥
2. বাংলা / Bengali Script
গন্ধঃ সুবর্ণে ফলমিক্ষুদণ্ডে নাকারি পুষ্পং খলু চন্দনস্য। বিদ্বান্ ধনাঢ্যো ন চ দীর্ঘজীবী ধাতুঃ পুরা কোঽপি ন বুদ্ধিদোঽভূত্॥
3. IAST (Transliteration)
gandhaḥ suvarṇe phalamikṣudaṇḍe nākāri puṣpaṃ khalu candanasya | vidvān dhanāḍhyo na ca dīrghajīvī dhātuḥ purā ko'pi na buddhido'bhūt ||
4. English Meaning / आङ्ग्लार्थः
Gold has no fragrance; the sugarcane has no fruits; the sandalwood tree does not bear beautiful flowers. A learned scholar is rarely extremely wealthy, and kings are rarely long-lived. It seems that in ancient times, no one was there to give good advice to the Creator (Brahma) to fix these flaws!
5. বাংলা অর্থ / Bengali Meaning
সোনার কোনো সুগন্ধ নেই, আখের গাছে কোনো ফল ধরে না এবং চন্দন গাছে কোনো সুন্দর ফুল ফোটে না। সাধারণত বিদ্বান মানুষ খুব বেশি ধনী হন না, এবং রাজারা দীর্ঘজীবী হন না। মনে হয় যেন সৃষ্টিকালে বিধাতাকে ভালো পরামর্শ দেওয়ার মতো কেউ ছিল না (তাই ভালো জিনিসের মধ্যেও এই ত্রুটিগুলো থেকে গেছে)।
6. हिन्दी अर्थ / Hindi Meaning
सोने में सुगंध नहीं होती, गन्ने के पेड़ में फल नहीं लगता, और चन्दन के पेड़ में सुंदर फूल नहीं खिलते। विद्वान व्यक्ति आमतौर पर बहुत अमीर नहीं होता, और (अमीर) राजा लंबी आयु वाले नहीं होते। ऐसा लगता है कि प्राचीन काल में ब्रह्मा (सृष्टिकर्ता) को अक्ल (सही सलाह) देने वाला कोई नहीं था!
7. संस्कृतभावार्थः
संसारे सुवर्णे सुगन्धः नास्ति, इक्षुदण्डे फलानि न सन्ति, चन्दनवृक्षे पुष्पाणि न सन्ति। ज्ञानी पुरुषः धनवान् न भवति, नृपः च दीर्घायुः न भवति। एतान् प्राकृतिकदोषान् दृष्ट्वा प्रतीयते यत् सृष्टिनिर्माणकाले विधात्रे (ब्रह्मणे) सम्यक् परामर्शं दातुं तत्र कोऽपि बुद्धिमान् न आसीत्।
8. अन्वयः (Compound Analysis)
गन्धः सुवर्णे फलमिक्षुदण्डे नाकारि पुष्पं खलु चन्दनस्य। विद्वान् धनाढ्यो न च दीर्घजीवी धातुः पुरा कः अपि न बुद्धिदः भूत्।
9. मूलस्रोतः / Source Citation
Subhāṣitaratnabhāṇḍāgāra (Prakīrṇaka)

Frequently Asked Questions

What is the meaning of this नारी Sanskrit shloka?
Gold has no fragrance; the sugarcane has no fruits; the sandalwood tree does not bear beautiful flowers. A learned scholar is rarely extremely wealthy, and kings are rarely long-lived. It seems that in ancient times, no one was there to give good advice to the Creator (Brahma) to fix these flaws!
What is the source of this shloka?
This shloka is from Subhāṣitaratnabhāṇḍāgāra (Prakīrṇaka).