विद्या Shloka 20 — Sanskrit with Meaning
Open in full site →1. संस्कृतम् (देवनागरी)
यथा चतुर्भिः कनकं परीक्ष्यते निघर्षणच्छेदनतापताडनैः। तथा चतुर्भिः पुरुषः परीक्ष्यते त्यागेन शीलेन गुणेन कर्मणा॥
2. বাংলা / Bengali Script
যথা চতুর্ভিঃ কনকং পরীক্ষ্যতে নিঘর্ষণচ্ছেদনতাপতাডনৈঃ। তথা চতুর্ভিঃ পুরুষঃ পরীক্ষ্যতে ত্যাগেন শীলেন গুণেন কর্মণা॥
3. IAST (Transliteration)
yathā caturbhiḥ kanakaṃ parīkṣyate nigharṣaṇacchedanatāpatāḍanaiḥ | tathā caturbhiḥ puruṣaḥ parīkṣyate tyāgena śīlena guṇena karmaṇā ||
4. English Meaning / आङ्ग्लार्थः
Just as gold is tested for its purity in four ways—by rubbing (on a touchstone), cutting, heating, and beating—similarly, a man is tested in four ways: by his sacrifice (renunciation), his conduct (character), his virtues, and his actions.
5. বাংলা অর্থ / Bengali Meaning
যেমন কষ্টিপাথরে ঘষে, কেটে, আগুনে পুড়িয়ে এবং হাতুড়ি দিয়ে পিটিয়ে—এই চারটি উপায়ে সোনার বিশুদ্ধতা পরীক্ষা করা হয়, ঠিক তেমনই মানুষের প্রকৃত পরীক্ষা হয় চারটি উপায়ে: তার ত্যাগের মানসিকতা, তার চরিত্র, তার অন্তর্নিহিত গুণ এবং তার কাজকর্মের দ্বারা।
6. हिन्दी अर्थ / Hindi Meaning
जिस प्रकार सोने की परख चार तरीकों से की जाती है—(कसौटी पर) घिसकर, काटकर, आग में तपाकर और पीटकर; उसी प्रकार एक मनुष्य की परख भी चार बातों से होती है: उसके त्याग से, उसके चरित्र (शील) से, उसके गुणों से और उसके कर्मों से।
7. संस्कृतभावार्थः
सुवर्णं शुद्धम् अस्ति वा न इति ज्ञातुं तत् घर्ष्यते, छिद्यते, अग्नौ ताप्यते, मुदगरेण ताड्यते च। एतैः चतुर्भिः प्रकारैः तस्य परीक्षा भवति। तथैव कश्चित् मनुष्यः कीदृशः अस्ति तत् ज्ञातुं तस्य त्यागभावस्य, तस्य सदाचारस्य, तस्य सद्गुणानां, तथा च तस्य कर्मणां परीक्षा क्रियते।
8. अन्वयः (Compound Analysis)
यथा चतुर्भिः कनकं परीक्ष्यते निघर्षणच्छेदनतापताडनैः। तथा चतुर्भिः पुरुषः परीक्ष्यते त्यागेन शीलेन गुणेन कर्मणा।
9. मूलस्रोतः / Source Citation
Cāṇakya Nīti 5.2
More विद्या Shlokas
Frequently Asked Questions
What is the meaning of this विद्या Sanskrit shloka?
Just as gold is tested for its purity in four ways—by rubbing (on a touchstone), cutting, heating, and beating—similarly, a man is tested in four ways: by his sacrifice (renunciation), his conduct (character), his virtues, and his actions.
What is the source of this shloka?
This shloka is from Cāṇakya Nīti 5.2.