हास्यम् Shloka 43 — Sanskrit with Meaning
Open in full site →1. संस्कृतम् (देवनागरी)
घृष्टं घृष्टं पुनरपि पुनश्चन्दनं चारुगन्धं छिन्नं छिन्नं पुनरपि पुनः स्वादु चैवेक्षुकाण्डम्। दग्धं दग्धं पुनरपि पुनः काञ्चनं कान्तवर्णं न प्राणान्ते प्रकृतिविकृतिर्जायते चोत्तमानाम्॥
2. বাংলা / Bengali Script
ঘৃষ্টং ঘৃষ্টং পুনরপি পুনশ্চন্দনং চারুগন্ধং ছিন্নং ছিন্নং পুনরপি পুনঃ স্বাদু চৈবেক্ষুকাণ্ডম্। দগ্ধং দগ্ধং পুনরপি পুনঃ কাঞ্চনং কান্তবর্ণং ন প্রাণান্তে প্রকৃতিবিকৃতির্জাযতে চোত্তমানাম্॥
3. IAST (Transliteration)
ghṛṣṭaṃ ghṛṣṭaṃ punarapi punaścandanaṃ cārugandhaṃ chinnaṃ chinnaṃ punarapi punaḥ svādu caivekṣukāṇḍam | dagdhaṃ dagdhaṃ punarapi punaḥ kāñcanaṃ kāntavarṇaṃ na prāṇānte prakṛtivikṛtirjāyate cottamānām ||
4. English Meaning / आङ्ग्लार्थः
Even when rubbed violently on a stone over and over again, sandalwood yields only a beautiful fragrance. Even when chopped to pieces over and over again, a sugarcane stalk remains wonderfully sweet. Even when burnt in the fire over and over again, gold simply glows with a more brilliant color. Similarly, even at the point of death, the core nature of truly noble people never changes into something wicked.
5. বাংলা অর্থ / Bengali Meaning
পাথরের গায়ে বারবার ঘষলেও চন্দন কাঠ তার সুগন্ধই ছড়ায়। বারবার টুকরো টুকরো করে কাটলেও আখের ডাঁটা তার মিষ্টত্ব হারায় না। বারবার আগুনে পোড়ালেও সোনা আরও উজ্জ্বল ও সুন্দর বর্ণ ধারণ করে। ঠিক এভাবেই, চরম বিপদে বা মৃত্যুর মুখে দাঁড়িয়েও উত্তম বা মহৎ মানুষের স্বভাব বা চরিত্রের কোনো বিকৃতি ঘটে না।
6. हिन्दी अर्थ / Hindi Meaning
बार-बार घिसे जाने पर भी चंदन हमेशा अपनी अच्छी महक ही देता है। बार-बार काटे जाने पर भी गन्ने का टुकड़ा हमेशा मीठा ही रहता है। बार-बार आग में तपाए जाने पर भी सोना और अधिक चमकता ही है। उसी प्रकार, मृत्यु का समय आने (या घोर संकट) पर भी श्रेष्ठ और महान लोगों के स्वभाव में कोई बुराई (बदलाव) नहीं आती।
7. संस्कृतभावार्थः
चन्दनं घर्षणेन सुगन्धम् एव ददाति। इक्षुः छेदनेन अपि माधुर्यं न त्यजति। सुवर्णम् अग्नौ तापितम् अपि स्वस्य कान्तिं न मुञ्चति। तथैव ये महापुरुषाः सन्ति, ते प्राणानामन्ते (मृत्युसङ्कटे) अपि स्वस्य उत्तमस्वभावं (सज्जनतां) कदापि न त्यजन्ति, तेषु विकारः न उत्पद्यते।
8. अन्वयः (Compound Analysis)
घृष्टं घृष्टं पुनरपि पुनश्चन्दनं चारुगन्धं छिन्नं छिन्नं पुनरपि पुनः स्वादु च एवेक्षुकाण्डम्। दग्धं दग्धं पुनरपि पुनः काञ्चनं कान्तवर्णं न प्राणान्ते प्रकृतिविकृतिर्जायते चोत्तमानाम्।
9. मूलस्रोतः / Source Citation
Subhāṣitaratnabhāṇḍāgāra / Pañcatantra
More हास्यम् Shlokas
Frequently Asked Questions
What is the meaning of this हास्यम् Sanskrit shloka?
Even when rubbed violently on a stone over and over again, sandalwood yields only a beautiful fragrance. Even when chopped to pieces over and over again, a sugarcane stalk remains wonderfully sweet. Even when burnt in the fire over and over again, gold simply glows with a more brilliant color. Si...
What is the source of this shloka?
This shloka is from Subhāṣitaratnabhāṇḍāgāra / Pañcatantra.