धर्मः Shloka 77 — Sanskrit with Meaning
Open in full site →1. संस्कृतम् (देवनागरी)
पृथिव्यां त्रीणि रत्नानि जलमन्नं सुभाषितम्। मूढैः पाषाणखण्डेषु रत्नसञ्ज्ञा विधीयते॥
2. বাংলা / Bengali Script
পৃথিব্যাং ত্রীণি রত্নানি জলমন্নং সুভাষিতম্। মূঢৈঃ পাষাণখণ্ডেষু রত্নসঞ্জ্ঞা বিধীযতে॥
3. IAST (Transliteration)
pṛthivyāṃ trīṇi ratnāni jalamannaṃ subhāṣitam | mūḍhaiḥ pāṣāṇakhaṇḍeṣu ratnasañjñā vidhīyate ||
4. English Meaning / आङ्ग्लार्थः
There are truly only three gems on this earth: water, food, and wise sayings (subhashitas). It is only by fools that pieces of stone (like diamonds and rubies) are given the name of 'gems'.
5. বাংলা অর্থ / Bengali Meaning
এই পৃথিবীতে প্রকৃতপক্ষে তিনটিই রত্ন আছে: জল, অন্ন এবং সুবচন (বা মধুর বাক্য)। কিন্তু মূর্খ ব্যক্তিরাই কেবল পাথরের টুকরোকে (হিরে, মণি-মুক্তোকে) 'রত্ন' বলে আখ্যা দিয়ে থাকে।
6. हिन्दी अर्थ / Hindi Meaning
इस पृथ्वी पर वास्तव में तीन ही रत्न हैं: जल, अन्न और सुभाषित (अच्छे वचन)। मूर्ख लोग ही पत्थर के टुकड़ों (हीरे-मोती) को 'रत्न' का नाम देते हैं।
7. संस्कृतभावार्थः
अस्मिन् संसारे वास्तवरूपेण त्रीणि एव अमूल्यरत्नानि सन्ति—जलम्, भोजनं, ज्ञानयुक्तानि वचनानि च। यतो हि एतैः विना जीवनम् असम्भवम्। परन्तु अज्ञानिनः जनाः पाषाणस्य खण्डेषु (हीरक-माणिक्यादिषु) रत्नस्य भ्रान्तिं कुर्वन्ति।
8. अन्वयः (Compound Analysis)
पृथिव्यां त्रीणि रत्नानि जलमन्नं सुभाषितम्। मूढैः पाषाणखण्डेषु रत्नसञ्ज्ञा विधीयते।
9. मूलस्रोतः / Source Citation
Subhāṣitaratnabhāṇḍāgāra / Hitopadeśa
More धर्मः Shlokas
Frequently Asked Questions
What is the meaning of this धर्मः Sanskrit shloka?
There are truly only three gems on this earth: water, food, and wise sayings (subhashitas). It is only by fools that pieces of stone (like diamonds and rubies) are given the name of 'gems'.
What is the source of this shloka?
This shloka is from Subhāṣitaratnabhāṇḍāgāra / Hitopadeśa.