← Previous: Verse 78Next: Verse 80 →

विद्या Shloka 79 — Sanskrit with Meaning

Open in full site →
1. संस्कृतम् (देवनागरी)
छिन्नोऽपि रोहति तरुः क्षीणोऽप्युपचीयते पुनश्चन्द्रः। इति विमृशन्तः सन्तः सन्तप्यन्ते न लोकेऽस्मिन्॥
2. বাংলা / Bengali Script
ছিন্নোঽপি রোহতি তরুঃ ক্ষীণোঽপ্যুপচীযতে পুনশ্চন্দ্রঃ। ইতি বিমৃশন্তঃ সন্তঃ সন্তপ্যন্তে ন লোকেঽস্মিন্॥
3. IAST (Transliteration)
chinno'pi rohati taruḥ kṣīṇo'pyupacīyate punaścandraḥ | iti vimṛśantaḥ santaḥ santapyante na loke'smin ||
4. English Meaning / आङ्ग्लार्थः
A tree, even when cut down, grows back; the moon, even after waning completely, waxes back to fullness. Deeply reflecting upon this truth of nature, noble and wise men never grieve or lose heart when faced with adversity in this world.
5. বাংলা অর্থ / Bengali Meaning
একটি গাছ কেটে ফেলার পরও তা পুনরায় অঙ্কুরিত হয়ে বেড়ে ওঠে; চাঁদ ক্ষয়প্রাপ্ত হওয়ার পরও তা আবার পূর্ণতা লাভ করে। প্রকৃতির এই সত্যকে গভীরভাবে অনুধাবন করে, সজ্জন ব্যক্তিরা বিপদের দিনে এই জগতে কখনো শোকাহত বা হতাশ হন না।
6. हिन्दी अर्थ / Hindi Meaning
एक पेड़ कट जाने के बाद भी फिर से उग आता है; और चंद्रमा पूरी तरह घट (क्षीण हो) जाने के बाद भी फिर से बढ़ने लगता है। इस बात को अच्छी तरह समझकर, सज्जन पुरुष इस संसार में विपत्ति आने पर कभी दुखी (निराश) नहीं होते।
7. संस्कृतभावार्थः
यद्यपि वृक्षः छिद्यते तथापि सः पुनः पल्लवितः भवति। चन्द्रः कृष्णपक्षे क्षयितः भवति तथापि शुक्लपक्षे सः पुनः वर्धते। इयं कालस्य गतिः अस्ति इति विचार्य महापुरुषाः सङ्कटकाले कदापि दुःखं निराशां वा न प्राप्नुवन्ति, ते सर्वदा धैर्यं धारयन्ति।
8. अन्वयः (Compound Analysis)
छिन्नः अपि तरुः रोहति, क्षीणः अपि चन्द्रः पुनः उपचीयते। इति विमृशन्तः सन्तः लोके अस्मिन् न सन्तप्यन्ते।
9. मूलस्रोतः / Source Citation
Bhartṛhari, Nītiśataka 87

Frequently Asked Questions

What is the meaning of this विद्या Sanskrit shloka?
A tree, even when cut down, grows back; the moon, even after waning completely, waxes back to fullness. Deeply reflecting upon this truth of nature, noble and wise men never grieve or lose heart when faced with adversity in this world.
What is the source of this shloka?
This shloka is from Bhartṛhari, Nītiśataka 87.