विद्या Shloka 48 — Sanskrit with Meaning
Open in full site →1. संस्कृतम् (देवनागरी)
यश्च मूढतमो लोके यश्च बुद्धेः परं गतः। तावुभौ सुखमेधेते क्लिश्यत्यन्तरितो जनः॥
2. বাংলা / Bengali Script
যশ্চ মূঢতমো লোকে যশ্চ বুদ্ধেঃ পরং গতঃ। তাবুভৌ সুখমেধেতে ক্লিশ্যত্যন্তরিতো জনঃ॥
3. IAST (Transliteration)
yaśca mūḍhatamo loke yaśca buddheḥ paraṃ gataḥ | tāvubhau sukhamedhete kliśyatyantarito janaḥ ||
4. English Meaning / आङ्ग्लार्थः
In this world, the absolute, ignorant fool and the enlightened sage who has completely transcended the intellect—both of them live very happily. It is only the people trapped in the middle (half-ignorant, half-knowing) who suffer constantly.
5. বাংলা অর্থ / Bengali Meaning
এই পৃথিবীতে যিনি চরম মূর্খ (যার কোনো বোধ বা চিন্তাই নেই) এবং যিনি বুদ্ধির স্তর অতিক্রম করে পরম জ্ঞান লাভ করেছেন—তাঁরা উভয়ই খুব সুখে দিন কাটান। মাঝখানে যত কষ্ট আর যন্ত্রণা ভোগ করে কেবল সেই মানুষ, যে মাঝামাঝি স্তরে আছে (অর্থাৎ যার অল্পবিদ্যা এবং জাগতিক মোহ আছে)।
6. हिन्दी अर्थ / Hindi Meaning
इस संसार में जो व्यक्ति सबसे बड़ा मूर्ख है (जिसे किसी बात की समझ या चिंता नहीं), और जो व्यक्ति बुद्धि से परे (परम ज्ञानी) हो चुका है—वे दोनों ही बहुत सुखी रहते हैं। क्लेश (कष्ट) तो केवल बीच वाले लोग (जिनके पास आधा-अधूरा ज्ञान और संसार का मोह है) ही उठाते हैं।
7. संस्कृतभावार्थः
अत्र संसारे द्वौ एव जनौ सुखेन निवसतः—एकः सः यः महामूर्खः अस्ति, तस्य किमपि चिन्ता नास्ति। द्वितीयः सः यः तत्त्वज्ञानी अस्ति, तेन सर्वं सांसारिकं मोहं त्यक्तम्। परन्तु यः अत्र मध्ये तिष्ठति, यस्मिन् अल्पं ज्ञानं मोहः च अस्ति, सः एव सर्वदा दुःखं प्राप्नोति।
8. अन्वयः (Compound Analysis)
यश्च मूढतमो लोके यश्च बुद्धेः परं गतः। तावुभौ सुखमेधेते क्लिश्यत्यन्तरितो जनः।
9. मूलस्रोतः / Source Citation
Mahābhārata, Śānti Parva 175.35
More विद्या Shlokas
Frequently Asked Questions
What is the meaning of this विद्या Sanskrit shloka?
In this world, the absolute, ignorant fool and the enlightened sage who has completely transcended the intellect—both of them live very happily. It is only the people trapped in the middle (half-ignorant, half-knowing) who suffer constantly.
What is the source of this shloka?
This shloka is from Mahābhārata, Śānti Parva 175.35.