← Previous: Verse 38Next: Verse 40 →

हास्यम् Shloka 39 — Sanskrit with Meaning

Open in full site →
1. संस्कृतम् (देवनागरी)
दाक्षिण्यं स्वजने दया परिजने शाठ्यं सदा दुर्जने। प्रीतिः साधुजने नयो नृपजने विद्वज्जनेष्वार्जवम्॥ शौर्यं शत्रुजने क्षमा गुरुजने नारीजने धूर्तता। ये चैवं पुरुषाः कलासु कुशलास्तेष्वेव लोकस्थितिः॥
2. বাংলা / Bengali Script
দাক্ষিণ্যং স্বজনে দযা পরিজনে শাঠ্যং সদা দুর্জনে। প্রীতিঃ সাধুজনে নযো নৃপজনে বিদ্বজ্জনেষ্বার্জবম্॥ শৌর্যং শত্রুজনে ক্ষমা গুরুজনে নারীজনে ধূর্ততা। যে চৈবং পুরুষাঃ কলাসু কুশলাস্তেষ্বেব লোকস্থিতিঃ॥
3. IAST (Transliteration)
dākṣiṇyaṃ svajane dayā parijane śāṭhyaṃ sadā durjane | prītiḥ sādhujane nayo nṛpajane vidvajjaneṣvārjavam || śauryaṃ śatrujane kṣamā gurujane nārījane dhūrtatā | ye caivaṃ puruṣāḥ kalāsu kuśalāsteṣveva lokasthitiḥ ||
4. English Meaning / आङ्ग्लार्थः
Courtesy towards relatives, compassion for servants, absolute cunningness against the wicked, love for the noble, diplomatic tact with rulers, straightforwardness with scholars, valor against enemies, forgiveness toward elders, and shrewd caution with women (diplomacy in romantic matters). The men who are highly skilled in these specific arts of dealing with people—upon them alone rests the stability and order of society.
5. বাংলা অর্থ / Bengali Meaning
আত্মীয়দের প্রতি সৌজন্য, ভৃত্যদের প্রতি দয়া, দুর্জনের সাথে সর্বদা শঠতা বা ধূর্ততা, সাধু মানুষের সাথে প্রীতি, রাজাদের সাথে নীতিপূর্ণ আচরণ, পণ্ডিতদের সাথে সরলতা, শত্রুর প্রতি শৌর্য বা বীরত্ব, গুরুজনদের প্রতি ক্ষমাশীলতা এবং নারীদের প্রতি সাবধানতা বা চাতুর্য—যে মানুষেরা মানুষের সাথে মেশার এই কলা বা কৌশলগুলিতে নিপুণ, তাঁদের ওপরেই সমাজের ভিত্তি ও স্থায়িত্ব নির্ভর করে।
6. हिन्दी अर्थ / Hindi Meaning
अपने लोगों (रिश्तेदारों) के साथ शिष्टता, नौकरों पर दया, दुष्टों के साथ हमेशा चालाकी, सज्जनों से प्रेम, राजा (सत्ता) के साथ नीति-नियम, विद्वानों के साथ सीधापन (ईमानदारी), दुश्मनों के सामने बहादुरी, बड़ों के प्रति क्षमा, और स्त्रियों के प्रति चतुराई (सावधानी)। जो पुरुष लोगों से व्यवहार करने की इन कलाओं में कुशल हैं, उन्हीं के ऊपर इस समाज की व्यवस्था टिकी हुई है।
7. संस्कृतभावार्थः
बान्धवेषु आदरः, सेवकेषु करुणा, कुटिलजनेषु कुटिलता, महापुरुषेषु स्नेहः, शासकेषु नीतिः, ज्ञानिषु कपटराहित्यम्, शत्रुषु पराक्रमः, वृद्धेषु क्षमाभावः, स्त्रीषु च सावधानी—ये पुरुषाः एतासु व्यावहारिकनीतिषु निपुणाः सन्ति, तेषां बुद्ध्या बलेन च एव इयं लोकव्यवस्था सुचारुरूपेण चलति।
8. अन्वयः (Compound Analysis)
दाक्षिण्यं स्वजने दया परिजने शाठ्यं सदा दुर्जने। प्रीतिः साधुजने नयो नृपजने विद्वज्जनेष्वार्जवम्। शौर्यं शत्रुजने क्षमा गुरुजने नारीजने धूर्तता। ये च एवं पुरुषाः कलासु कुशलास्तेष्वेव लोकस्थितिः।
9. मूलस्रोतः / Source Citation
Bhartṛhari, Nītiśataka 22

Frequently Asked Questions

What is the meaning of this हास्यम् Sanskrit shloka?
Courtesy towards relatives, compassion for servants, absolute cunningness against the wicked, love for the noble, diplomatic tact with rulers, straightforwardness with scholars, valor against enemies, forgiveness toward elders, and shrewd caution with women (diplomacy in romantic matters). The me...
What is the source of this shloka?
This shloka is from Bhartṛhari, Nītiśataka 22.