नारी Shloka 22 — Sanskrit with Meaning
Open in full site →1. संस्कृतम् (देवनागरी)
सर्पः पिबति पवनं न च दुर्बलोऽसौ शुष्कैस्तृणैर्वनगजा बलिनो भवन्ति। कन्दैः फलैर्मुनिवराः क्षपयन्ति कालं सन्तोष एव पुरुषस्य परं निधानम्॥
2. বাংলা / Bengali Script
সর্পঃ পিবতি পবনং ন চ দুর্বলোঽসৌ শুষ্কৈস্তৃণৈর্বনগজা বলিনো ভবন্তি। কন্দৈঃ ফলৈর্মুনিবরাঃ ক্ষপযন্তি কালং সন্তোষ এব পুরুষস্য পরং নিধানম্॥
3. IAST (Transliteration)
sarpaḥ pibati pavanaṃ na ca durbalo'sau śuṣkaistṛṇairvanagajā balino bhavanti | kandaiḥ phalairmunivarāḥ kṣapayanti kālaṃ santoṣa eva puruṣasya paraṃ nidhānam ||
4. English Meaning / आङ्ग्लार्थः
A snake survives by "drinking" the wind, yet it is not weak. Wild elephants grow immensely strong by eating merely dry grass. Great ascetics spend their entire lives simply eating roots and fruits. Therefore, contentment alone is a man's greatest treasure.
5. বাংলা অর্থ / Bengali Meaning
সাপ শুধু বাতাস পান করে বেঁচে থাকে, তবুও সে দুর্বল নয়। শুকনো ঘাস খেয়েই বুনো হাতিরা প্রচণ্ড বলশালী হয়। শ্রেষ্ঠ মুনি-ঋষিরা সামান্য ফল-মূল খেয়েই জীবন কাটিয়ে দেন। সুতরাং, সন্তোষ বা মানসিক তৃপ্তিই হলো মানুষের শ্রেষ্ঠ সম্পদ।
6. हिन्दी अर्थ / Hindi Meaning
साँप केवल हवा पीकर जीवित रहता है, फिर भी वह कमज़ोर नहीं होता। सूखी घास खाकर भी जंगली हाथी अत्यंत ताकतवर होते हैं। महान साधु-संन्यासी केवल कंद-मूल और फल खाकर अपना पूरा जीवन बिता देते हैं। इसलिए संतोष (मन की संतुष्टि) ही मनुष्य का सबसे बड़ा खजाना है।
7. संस्कृतभावार्थः
सर्पः केवलं वायुं भक्षयित्वा अपि भयंकरः भवति। वनस्य गजाः शुष्कतृणं खादित्वा अपि महाबलशालिनः भवन्ति। तपस्विनः केवलं फलमूलं खादित्वा स्वजीवनं यापयन्ति। एतेन ज्ञायते यत् उत्तमभोजनेन एव बलं न आगच्छति, मनसः सन्तोषः (तृप्तिः) एव जीवनस्य सर्वोत्तमं धनम् अस्ति।
8. अन्वयः (Compound Analysis)
सर्पः पिबति पवनं न च दुर्बलः सौ शुष्कैस्तृणैर्वनगजा बलिनो भवन्ति। कन्दैः फलैर्मुनिवराः क्षपयन्ति कालं सन्तोष एव पुरुषस्य परं निधानम्।
9. मूलस्रोतः / Source Citation
Bhartṛhari, Vairāgyaśataka
More नारी Shlokas
Frequently Asked Questions
What is the meaning of this नारी Sanskrit shloka?
A snake survives by "drinking" the wind, yet it is not weak. Wild elephants grow immensely strong by eating merely dry grass. Great ascetics spend their entire lives simply eating roots and fruits. Therefore, contentment alone is a man's greatest treasure.
What is the source of this shloka?
This shloka is from Bhartṛhari, Vairāgyaśataka.